Hana Štěrbová

15. výročí Střední odborné školy pro ochranu a tvorbu životního prostředí Absolventi vzpomínají (VI.)

V loňském roce oslavila Střední odborná škola pro ochranu a tvorbu životního prostředí ve Veselí nad Lužnicí 15 let od svého založení. V našem seriálu "Absolventi vzpomínají" oslovujeme absolventy této školy, aby se s námi podělili nejen o své zážitky z doby studia ve Veselí nad Lužnicí, ale také o své zkušenosti z let pomaturitních.

V sedmém pokračování našeho seriálu jsme oslovili Hanu Štěrbovou.

1. V jakém roce a jaký obor jste studovala?

Na školu ve Veselí nad Lužnicí jsem nastoupila v necelých patnácti letech, v roce 1999. Nebylo pro mě snadné rozhodnout se co studovat. Vůbec jsem netušila, čím bych se chtěla živit. Připadala jsem si pořád jako dítě, ačkoliv jsem měla učinit volbu, jež ovlivní celý můj budoucí život. Jelikož jsem tíhla spíše k přírodním vědám, zvolila jsem SOŠ OTŽP, obor ochrana a tvorba životního prostředí, a nikdy nelitovala.

2. Jak vzpomínáte na léta strávená na střední škole a na město Veselí nad Lužnicí?

Učení mi nečinilo problémy, a nejen proto mě studium bavilo. Každý zde mohl najít oblast svého zájmu a rozvíjet ji. Vysokou úroveň výuky připisuji kvalitám učitelského sboru. Kantoři nám svým přátelským a individuálním přístupem studium výrazně usnadňovali. Často a ráda na ně vzpomínám.

Jediné, co mi jinak hezké vzpomínky kazí, byl pobyt na internátě. Člověk v pubertě nebývá vzorem tolerance a časté roztržky se spolubydlícími mě vyčerpávaly. Moje samotářská povaha neinklinovala k obvyklým zábavám středoškoláků. Možná to byl i důvod, proč jsem si na internátě nenašla mnoho přátel. O to více si vážím těch, které jsem poznala mezi spolužáky.

3. Kam směřovaly vaše kroky po maturitě, čím se zabýváte dnes?

Díky povinné praxi na konci 3. ročníku jsem poznala své budoucí pracoviště - Chýnovskou jeskyni. Můj pobyt zde netrval déle než týden, ale stačilo to, abych si práci v podzemí zamilovala. Trávila jsem zde každou volnou chvíli. Prováděla jsem návštěvníky, sčítala netopýry, účastnila se mnoha zajímavých výzkumů i adrenalinových výprav. Asi rok po maturitě se uvolnilo místo dispečera provozu a já neváhala. Dostala jsem šanci dělat to, co mě baví, i bez vysokoškolského vzdělání, a využila ji. Turistická sezóna je časově náročná a fyzicky vyčerpávající. Ztracenou energii dobíjím speleologickou a výzkumnou činností, které se s kolegy věnujeme ve volných chvílích a v měsících mimo sezónu. Živím se tím, co mě baví.